hlavicka.jpg

mini_kybersikanaucitelu
Olomouc (14. června 2016) – Oběťmi kybernetického útoku se stalo 21,73 % českých učitelů. Potvrdil to Národní výzkum kyberšikany českých učitelů, do něhož se zapojilo více než 5 100 učitelů základních a středních škol ze všech krajů ČR. Kybernetické útoky na učitele se nejčastěji odehrávají na sociálních sítích. Mezi další „útočící“ nástroje patří mobilní telefony, email, veřejný chat a www stránky. Výzkum uskutečnilo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty UP ve spolupráci se společnostmi O2 Czech Republic a Seznam.cz.

 

Cílem výzkumu bylo zmapovat, jak moc je kyberšikana učitelů v České republice rozšířena, jaké formy útoků na učitele převládají, jak dlouho trvají a jaký mají na učitele dopad. Odborníky z pedagogické fakulty také zajímalo, jak učitelé krizové situace řeší a kdo jsou pachatelé útoků.

„Oběťmi kybernetického útoku se stalo 21,73 % českých učitelů (6,19 % v posledních 12 měsících a 14,68 % dříve než v posledních 12 měsících. Mezi nejčastější formy incidentů patřily verbální útoky realizované prostřednictvím mobilního telefonu či internetu a obtěžování prostřednictvím prozvánění. Výzkum zachytil také vyhrožování učiteli či jeho zastrašování, případně šíření ponižující či zesměšňující fotografie,“uvedl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký.

nejcastejsi_formy_utoku

Kyberšikanu jako vážnou formu kybernetické agrese zažívá 181 učitelů z 5 136 oslovených

Z výsledků výzkumu je patrné, že převažují útoky krátkodobé, které se uskutečnily v průběhu jednoho týdne (456 incidentů z 1 062 trvaly týden a dále nepokračovaly), dlouhodobé útoky jsou spíše výjimečné. Kybernetické útoky na učitele se nejčastěji staly v prostředí sociálních sítí, mezi další nástroje využité k útoku patřily mobilní telefony, email, veřejný chat a www stránky.

„Ne každý kybernetický incident, který učitelé zažívají, lze považovat za kyberšikanu – ta probíhá opakovaně, delší dobu, je intenzivní a má na oběť prokazatelný dopad. Na základě výzkumu lze prohlásit, že skutečnou kyberšikanu v posledních 12 měsících zažilo 3,52 % učitelů, tedy 181 z 5 136 respondentů,“ doplnil Kopecký. 

Pachatelé: nejen studenti, ale i rodiče nebo kolegové 

Kdo patří mezi nejčastější pachatele kyberšikany? V téměř 40 % případů byli pachateli žáci ze školy (34,92 % byli žáci, které oběť zná a učí). Nezanedbatelné není ani procento, kdy se agresorem stávají rodiče žáka, podle výsledků jde o osm procent případů. Alarmující je, že ve čtvrtině případů se se pachatele útoku nepodařilo vůbec odhalit – nebyl tedy potrestán (24,42 %). „Děti jsou digitálním technologiím často otevřenější než jejich rodiče, ale i učitelé. Bohužel si nedokážou uvědomit všechna rizika nebo důsledky svého chování,“ komentoval výzkum Ctirad Lolek, ředitel lidských zdrojů O2 Czech Republic.

Výzkum rovněž hledal odpovědi na to, kdo o kybernetickém útoku či kyberšikaně učitele věděl. V 31,9 % o útoku věděli – dle slov obětí – jejich kolegové (učitelé, vychovatelé). Oproti tomu vedení školy bylo informováno pouze v 15 % případů. Znamená to, že nadřízení a vedoucí pracoviště tak často o kyberšikaně nejsou informováni.

pachatele

Jak učitelé reagují?

Z výzkumu vyplývá, že učitelé nejčastěji využívají strategie zaměřené na přímé odstranění či zablokování závadného obsahu z internetu – ty tvoří více než pětinu všech strategií, které se k útoku využívají. Téměř 10 % respondentů si o incidentech pořizuje záznamy – např. screenshoty komunikace, záznamy SMS apod. 8 % učitelů se pokusilo vypátrat pachatele útoku. 8,25 % učitelů se rozhodlo situaci ignorovat – buď ji nepovažovali za závažnou, nebo předpokládali, že problém sám odezní.

Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost společnosti Seznam.cz, dodal:„Ukázalo se, že aktuální kauzy spojené s velkou medializací, jsou často zjednodušovány, jen z toho důvodu, aby přilákaly pozornost veřejnosti i médií. Proto chceme, aby výsledky sloužily k zejména zobrazení skutečnosti a popsaly problematiku co nejvěrněji. Jasné pojmenování problémů nám umožní jim lépe porozumět a v důsledku i efektivněji řešit. Protože jsme provozovateli služeb, kterých se může tato problematika týkat, je pro nás tento výzkum cenným podkladem k vytváření funkčních opatření k ochraně našich uživatelů.“

Ke stažení

Výzkumná zpráva

Infografika z prezentace výsledků výzkumu

Tisková zpráva

Kontaktní osoba:

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. | Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

E: kamil.kopecky@upol.cz| T: +420 777 146 808